V pátek, 26 srpna 1672 dorazila do Skalice lánová vizitační komise. Jejím cílem bylo zjistit stav vlastnictví půdy a na základě těchto zjištění stanovit výši daní. Několik dní před vlastní vizitací byli svoláni zástupci vizitovaných obcí včetně Skalice. Ti museli složit přísahu, že budou mluvit pravdu. Následně s nimi bylo provedeno předběžné vyšetřování (examen) o stavu obce, o velikosti lánu a jaké následky zanechala válka. Následně se komise rozdělila na dvě skupiny. Jedna vybrala z místních usedlíků zástupce nejpočetnější skupiny (obvykle z rolníků) a na základě jejich zprávy o počtu vysetých měřic obilí mu změřila kusy jeho polí provazcem, spočítala rozměr pole v zemských sázích a podle kvality půdy dále převedla čtvereční sáhy na počet vysetých měřic obilí. Druhá část komise pak obcházela usedlíky, prováděla jejich soupis a zjišťovala, kdo na pozemcích hospodařil při předchozí vizitaci.
Velikost lánu byla zhruba 7,5 hektaru a dle bonity půdy představovala 100 – 150 vysetých měřic obilí.
Samotná komise byla tvořena osmi vybranými úředníky a doprovodem, který čítal 40-50 lidí s příslušným počtem koní a kočárů. Vybraní úředníci byli z různých stavů – dva preláti, dva páni, dva rytíři a dva měšťané. Personální složení komise pro lánovou vizitaci ve Skalici bylo následující.
Zástupci prelátů ve vizitační komisi byli Norbert Pleyer , opat kláštera Louky Augustin Karásek , probošt Všech svatých v Olomouci. Augustin Karásek byl pověřen zapisováním zjištěných údajů.
Pány v komisi zastupovali Markvart Jiří z Věžník a Jan Fridrich z Minkovic , rytíře J. Wilezikovský a Jakub Kapoun z Berger a měšťany Jan Fridrich Muška a Jan Rudolf Pech.
Z výsledných záznamů Lánové komise je patrné, že v té době ve Skalici hospodařili ¾ láník Matouš (Mathaus) Gruna a ¼ láník Jan (Hans) Gruna. Vztah mezi oběma pány nelze jednoznačně prokázat. Je třeba si uvědomit, že i tito nositelé jména Gruna měli v historii své a tedy i naše předky, ke kterým však bohužel již nemáme žádné další informace.
Z lánového rejstříku dále vyplývá, že Jan i Matouš byli zároveň vinaři. Jan vlastnil 4 achtely vinic.
Fotokopie záznamů o vizitaci je v galerii fotografií, která je přístupná pro registrované uživatele.