Zakladatel rodu Grunů

Jan Gruna, *cca 1635 je nejstarším dohledaným předkem. I když je nesporné, že i on měl své předky, o kterých bohužel nic nevíme, můžeme jej považovat za zakladatele rodu. Matriky z poloviny 17. století (po roce 1650) jsou bohužel z velké části nečitelné, zřejmě díky nevhodným podmínkám skladování a nízké kvalitě inkoustu.

Záznam o jeho narození a úmrtí bohužel v matrikách nalezen nebyl. Přesto existuje řada důkazů o tom, že žil a že je mým předkem.

Z útržků lze ale dovodit, že byl minimálně 2x ženat (nalezena dvě úmrtí žen, uvedených jako manželka Jana Gruny). Z nalezených sňatků dvou nositelů jména Gruna lze dovodit, že Jan byl jejich otcem. Jednalo se o staršího Pavla a mladšího Mathiase. Tato hypotéza byla následně potvrzena nálezem záznamu v gruntovní knize. Pavel a Matouš měli zřejmě každý jinou matku a vzhledem k odhadovanému narození Pavla byl Jan zřejmě ženat 3x.

Lánová vizitace 1672

Kromě nepřímých důkazů z matrik existují jasné záznamy z lánových rejstříků. V pátek, 26. srpna 1672 dorazila do Skalice lánová vizitační komise. Jejím cílem bylo zjistit stav vlastnictví půdy a na základě těchto zjištění stanovit výši daní. Několik dní před vlastní vizitací byli svoláni zástupci vizitovaných obcí včetně Skalice. Ti museli složit přísahu, že budou mluvit pravdu. Následně s nimi bylo provedeno předběžné vyšetřování (examen) o stavu obce, o velikosti lánu a jaké následky zanechala válka. Následně se komise rozdělila na dvě skupiny. Jedna vybrala z místních usedlíků zástupce nejpočetnější skupiny (obvykle z rolníků) a na základě jejich zprávy o počtu vysetých měřic obilí mu změřila kusy jeho polí provazcem, spočítala rozměr pole v zemských sázích a podle kvality půdy dále převedla čtvereční sáhy na počet vysetých měřic obilí. Druhá část komise pak obcházela usedlíky, prováděla jejich soupis a zjišťovala, kdo na pozemcích hospodařil při předchozí vizitaci.

Velikost lánu byla zhruba 7,5 hektaru a dle bonity půdy představovala 100–150 vysetých měřic obilí^[1].

Samotná komise byla tvořena osmi vybranými úředníky a doprovodem, který čítal 40-50 lidí s příslušným počtem koní a kočárů. Vybraní úředníci byli z různých stavů – dva preláti, dva páni, dva rytíři a dva měšťané. Personální složení komise pro lánovou vizitaci ve Skalici bylo následující.

Zástupci prelátů ve vizitační komisi byli Norbert Pleyer, opat kláštera Louky Augustin Karásek, probošt Všech svatých v Olomouci. Augustin Karásek byl pověřen zapisováním zjištěných údajů.

Pány v komisi zastupovali Markvart Jiří z Věžník a Jan Fridrich z Minkovic, rytíře J. Wilezikovský a Jakub Kapoun z Berger a měšťany Jan Fridrich Muška a Jan Rudolf Pech.

Z výsledných záznamů Lánové komise je patrné, že v té době ve Skalici hospodařili ¾ láník Matouš (Mathaus) Gruna a ¼ láník Jan (Hans) Gruna, kterého lze na základě mnoha (byť nepřímých důkazů) považovat za zakladatele rodu. Oba jsou uváděni i jako původní hospodáři z první lánové vizitace roku 1656-1657).

Vztah mezi oběma pány nelze jednoznačně prokázat. Je třeba si uvědomit, že i tito nositelé jména Gruna měli v historii své, a tedy i naše předky, ke kterým však bohužel již nemáme žádné další informace.

Z lánového rejstříku dále vyplývá, že Jan i Matouš byli zároveň vinaři (zapsáni jako Kruna). Jan vlastnil 4 achtely^[2] vinic na Horních Novosadech (2 achtely dle fol 6v a 2 achtely dle fol 7r)

Záznam v gruntovní knize

Další zajímavý důkaz byl nalezen v gruntovní knize pro obec Skalice z roku 1698. Tento důkaz potvrzuje výše uvedenou hypotézu o synech Pavlovi a Mathiasovi.

Na straně 24 lze najít tento záznam:

Transkripce textu ze strany 24:

Koupě gruntu s třemi čtvrtinami lánu rolí po nebožtíkovi jeho otci Janu Grunovi, Pavla Gruny

Léta Páně 1698, dne 18ho ledna s povolením a nařízením Vzácné milosti vysoce urozeného pána, pana Maxmiliána Ernesta, z té Římské říše svobodného pána z Vlašimi /:titul:/ za časů ouředních a přísažných osob dědiny Skalice, totižto Mikuláše Hlávky, Rychtáře, Řehoře Kommendy Purkmistra, Jíry Kochty a Pavla Wylnera Konšelů, při drženém Posudku a Pořádku, koupil a vzal ten grunt Pavel Gruna, po svém otci Janu Grunovi s třemi čtvrtinami lánu rolí, v těch mezích a hranicích, jakž od starodávna užíván býval, kterýžto grunt a neb pole dobře obsáto bylo, jeden pár koní, jeden vůz, pluh, a brány 2 při něm zanechané za summu jedno sto, a padesát Moravských Tolarů, jeden každý Tolar za 30 grošů bílých, a jeden každý groš za 2 krejcary počítajíc … 150

Z té sumy počítá se závdavkových peněz … 30

Ostatek pozůstává na Vejrúnky ^[3] … 120

Suma 150

Transkripce textu ze strany 24 (zadní část):

Tho.Ma.

Následují nápadníci na tom gruntě

Poněvadž neb. Jan Gruna ten grunt z místa vystavil, a svou velmi těžkou práci na něj v celé vynaložil, a k tomu zpustlému nyní pak od držitele vyzdviženému gruntu žádný nápadník nikdy se nepotahoval, pročež jemu Pavlovi Grunovi a potomkům jeho, aby dobře hospodařil, ten celý závdavek za spravedlivé se připisuje, totižto … 30

V tom Vejrunkových peněz jemu za vlastní a spravedlivý nápad se připisuje … 60

Tož také jeho bratrovi Matoušovi, jakožto dítěti po svým otci připisuje se spravedlivě patřičných, ročně po 15 groších býlích jdoucích, totižto … 30

V tom ostatek těch vejrunkových peněz Mls. Vrchnosti dle Zemského Práva ročně po 1 tolaru 15 groších býlích k odvozování připadá ...30

Suma 150

Následují informace o splátkách.

Léta Páně 1700 dne 1. listopadu při doznaní posudků za Rychtáře Pavla Wylnera, Purkmistra Říhy Komendy přísežných Jíry Kochty položil M. Vrchnosti Vejrunkových peněz Pavel Gruna za rok 1700 ... 2 mt.

Léta Páně 1701 dne 23. října za časů rad jmenovaných ouředních osob položil Pavel Gruna Vejrunkových peněz Milostivé Vrchnosti ... 2 mt.

Ro 1702 dne 30 října odvedl vejrunkových peněz ... 2 mt.

Ro 1703 dne 9. listopadu položil vejrunku ... 1 mt.

 ¹Dutá míra, na Moravě se ale také užívala měřice ve velikosti 53,55 litru = 192 korbelíků = 16 mázlíků, později se hodnota ustálila na hodnotě 70,60 litru
 ²Achtel = 1/8 měřice nebo 14,5 aru
 ²Vejrunek – pravidelná splátka gruntu. vruby – zářezy na holi, které byly používány jako evidence vejrunkových splátek