Další, velmi silný, byť nepřímý důkaz o propojení obou větví je možné najít v článku na stránkách obce Jezeřany-Maršovice. Z článku vyplývá, že Maršovické a Skalické panství bulo po roce 1600 majetkově propojeno - vlastníkem byl Jan Bernard Jurman z Krásenska.
Výňatek z článku o majetkovém propojení obcí, na který mě upozornil {joaktree person|1|I336|short}:
Jak Bernard v Maršovicích hospodařil přesně nevíme. Pokračoval patrně dále ve stavbě tvrze, která ještě koncem 2. desetiletí 17. století nebyla dostavěna. V roce 1608 se v září připojil k landfrýdu moravské šlechty listinou, kterou pečetil na Maršovicích. Maršovský statek držel asi do konce 20. let 17. století a přesto, že se zúčastnil stavovského povstání, nebyl mu majetek zkonfiskován. Ještě v roce 1629 držel s manželkou Annou statek Skalici na Znojemsku. V době jeho hospodaření se v roce 1612 na dvoře v Maršovicích připomíná i jistý rytíř Václav Přeloučský z Neratova (opět příslušník mladé mor. šlechty, která získala erb a přídomek z Neratova v roce 1561). Svědectvím o něm je i zápis ve starém urbáři Maršovic sepsaném patrně ve 2. desetiletí 17. století. Přeloučský zde držel jedenatřičtvrtělánový grunt.
Někdy před rokem 1619 změnily Maršovice znovu majitele - tentokrát se jejich držitelem stal rytíř Jan Kataryn z Kataru. Připomínán je v Maršovicích ještě v roce 1631. Je velmi pravděpodobné, že Jan před rokem 1633 zemřel.
9. května 1633 pak úředníci menšího práva prodali Maršovice ...se dvorem panskejm...s zahradou, s vinohrady...s loukami dvěma, jedna při vsi Vedrovicích a druhá při vsi Cvrčovicích ležícími... císařskému radovi panu Fridrichovi Jankovskému z Vlašimi (asi 1580 - 1639), majiteli Jemnice, Skalice a hradu Bítova. Po Fridrichově smrti zdědil panství jeho syn Hynek Janovský z Vlašimi (asi 1616 - 1652), který přenechal maršovický statek své manželce Kateřině z Vlašimi (roz. z Roupova). Kateřina pak Maršovice 15. září 1649 prodala majiteli krumlovského panství knížeti Ferdinandovi Janovi z Lichtenštejna. Tak se staly Maršovice na 9 let součástí krumlovského panství.
Nalezená vazba je přes matku Jakuba Břínka (*1784) Kateřinu Břínkovou rozenou Grunovou (*1757) z Maršovic.
