Osobní znak

Co prozradila analýza DNA?

DNA

Zhruba po 4 týdnech čekání jsem dnes, 25. února 2015, obdržel výsledky analýzy Y-DNA. Co jsem zjistil?

Nejprve něco o tom, proč jsem výzkum zadal.

Každého z nás někdy napadlo, odkud je a kdo jsou jeho předkové. Částečnou odpověď na tuto otázku dává genealogie. Informační zdroje jsou však velmi omezené. Mě se podařilo dohledat informace o předcích zhruba do 1. poloviny 17. století. To jen proto, že jsem měl velké štěstí, že se dochovaly potřebné matriky. Informace dohledané v matrikách však mohou být nepřesné. Kdo si může být jist, že všichni potomci v otcovské linii byli skutečně biologickými potomky svých rodičů? Každopádně lze tvrdit, že každý z nás má biologickou otcovskou linii. Její původ pak identifikuje právě DNA v chromozomu Y. Pomocí analyzovaných markerů lze stanovit příbuznost v otcovské linii z období dávno před vznikem příjmení, tedy získat odpověď na otázku, co bylo před rokem 1600.

Jak výzkum DNA funguje

V živých organismech je nositelem zakódované dědičné informace kyselina deoxyribonukleová (zkráceně DNA), uložená v buněčném jádře. Tvoří ji přibližně 3,2 miliardy 4 různých molekul dusíkatých bází (u člověka popsány písmeny A, C, G, T), které vytvářejí řetězec dvou spirálovitě zatočených vláken. DNA vytváří s bílkovinami a kyselinou ribonukleovou (RNA) uspořádané útvary, tzv. chromozomy. U člověka nalezneme celkový počet 46 chromozomů. Ty jsou tvořeny dvěma sadami po 22 chromozomech (jednou sadou od otce, druhou od matky), které určují náš vzhled, disposice, náchylnost k nemocem, zděděné vlastnosti atd. Zbývající dva chromozomy tvoří chromozomy pohlavní, u mužů jsou to XY a u žen XX. Kombinace od každého z rodičů jednoho předaného chromozomu určuje výsledné pohlaví potomka. Jelikož se chromozom Y dědí pouze po mužské linii a z otce na syna je předáván právě vždy jeden a ten samý chromozom, hodí se právě tato oblast, její znaky a mutace, velmi dobře ke zkoumání geografického původu člověka po linii otců nazpět generacemi.

Řetězec DNA tvoří sekvence molekul A, C, G, T, tyto tvoří svou mutací na daném místě různé druhy variací nazývané genetické markery. Nejčastěji se měří hodnoty počtu 12, 17, 25, 37 a 67 markerů, i když výjimečně se jejich počet může blížit stovce. Výsledkem testu je zjištění haplotypu testovaného jedince, tj. zjištění číselných hodnot vybraných markerů a z nich určení příslušné haploskupiny, do které přísluší. Haploskupina je geneticky příbuzná část lidstva, která se oddělila od zakladatelů lidstva.

Co jsem výzkumem zjistil?

Je třeba podotknout, že šlo o základní výzkum v 17. markerech. Výzkum potvrdil, že patřím do haplotypu R1a – Slované. Pro mnohé čtenáře to může být vcelku nezajímavé zjištění. Pro mě to znamená, že mí předci v otcovské linii byli součástí Velkomoravské říše a obývali jižní Moravu dávno před třicetiletou válkou. Dávnější předci pak zřejmě obývali kraj v okolí Pálavských vrchů.

Výsledky měření - hodnoty 17 markerů (u markeru DYS385 jsou 2 hodnoty, první pro DYS385a a druhá pro DYS385b):

PolymorfismusAlela

DYS456

19

DYS389I

13

DYS390

25

DYS389II

29

DYS458

14

DYS19

15

DYS385

11, 15

DYS393

13

DYS391

11

DYS439

11

DYS635

23

DYS392

11

YGATAH4

13 (dle standardu NIST - National Institute of Standards and Technology, dle metodiky laboratoře FamilyTree DNA je hodnota 12)

DYS437

14

DYS438

11

DYS448

20

Tyto výsledky lze použít pro orientační zjištění příbuznosti v otcovské linii. Takto zjištěný společný předek žil někdy v období 500 – 1000 let našeho letopočtu. Protože v tomto období neexistovala příjmení, je možná, že dnes žije jeho mužský potomek s úplně jiným jménem. Pro přesnější výzkum je potřeba detailnější analýzu DNA, alespoň 67 markerů. Co se dá při daném počtu markerů zjistit, ukazuje následující tabulka (modeluje situaci při analýze 12, 21 a 33 markerů):

Pravděpodobnost existence nejstaršího společného předka - NSP

Počet shodných znaků90% pravděpodobnost, existence NSP před méně než tímto počtem generacíSpolečný předek žil pravděpodobně v letech mezi r.

11 z 12

39-85

600 př. n. l. – 1000 n. l.

12 z 12

23-48

400 n. l. – 1300 n. l.

20 z 21

24-48

800 n. l. – 1400 n. l.

21 z 21

14-28

1300 n. l. – 1650 n. l.

32 z 33

15-30

1250 n. l. – 1650 n. l.

33 z 33

9-18

1600 n. l. – 1800 n. l.


*) Počet generací je uváděn vždy ve dvou hodnotách. První hodnota odpovídá vyšší mutační rychlosti, kterou zohledňují některé nejnovější studie, druhá hodnota odpovídá nižší mutační rychlosti. Jedna generace odpovídá 25 rokům.

Z tabulky tedy vyplývá, že čím větší shoda v markerech existuje, tím blíže k dnešnímu datu žil společný předek. Dá se takto tedy prokázat, že nositelé stejného příjmení, jejichž příbuznost nelze doložit z matrik, měli společného předka. Z tabulky rovněž vyplývá, že společný předek mohl žít dávno před existencí příjmení. Proto se dnes žijící osoby s takovými shodnými znaky mohou mít zcela odlišná příjmení.

 A co dál?

Protože z DNA lze zjistit více detailnějších informací za podmínky, že výzkum bude proveden pro větší množství markerů, uvažuji výhledově o získání přesnějších dat. Tyto výsledky pak lze využít pro přesnější výzkumy v dostupných databázích DNA. Protože jde o zajímavou problematiku, chystám k tomuto tématu na následující rodinné setkání krátkou přednášku. Pokusím se najít způsob, jak poutavým způsobem vysvětlit podstatu této vědecké metody.

Poslední aktualizace obsahu: 2018-08-07 21:57:10

Kontakty

@

Pokud máte jakýkoliv dotaz, námět připomínku či sdělení, neváhejte nás kontaktovat pomocí kontaktního formuláře.
Na vaše dotazy obratem odpovíme.


Vytvořeno s využitím frameworku Bootstrap verze 4.1.3